|
|
| |
| |
|
KKK – Kapr klub Křenek |
 |
Krásné chvíle v přírodě u
vody, můžete strávit v příjemném prostředí Kapr klubu
Křenek.
Při posezení se můžete občerstvit grilovanými pstruhy,
steaky, saláty a zapíjet točeným sudovým vínem. |
|
|
|
|
ZÁKLADNÍ INFORMACE O
OBCI KŘENEK |
| |
|
|
|
|
 |
Poloha:
Obec se nachází v úrodné Polabské nížině
na pravém břehu řeky Labe. |
|
Nedaleko obce vede stará silnice ze Staré
Boleslavi do Mělníka a železniční trať z
Nymburka do Mělníka. Obec je známá
pěstováním zeleniny a hojně navštěvovaným
přírodním
jezerem Křenek (Ovčáry), které leží na
jejím katastru a společně s nedalekou
Lhotou
tvoří jednu z nejznámějších rekreačních
oblastí pro Prahu a celé okolí. Hluboké
jezero s průzračnou čistou vodou je lemované
lesním porostem a představuje ideální místo
pro koupání a rekreaci.
Jezero Křenek vzniklo na
místě původního kopce Na Homolce odtěžením
bývalé štěrkopískovny v letech 1958-1963.
Obec měla od svého založení vždy přirozenou
spádovost k blízkému Brandýsu nad
Labem-Staré Boleslavi i když v roce 1960,
kdy byl zrušen okres Brandýs, byla správně a
územně přiřazena do okresu Mělník. Od 1. ledna 2007
opět spadá obec do okresu
Praha-východ.
K 1.1.2011 měla obec Křenek 237
obyvatel s trvalým bydlištěm v obci. |
|
|
 |
|
Letecký snímek obce Křenek
foto: Tomáš Hora THC |
|
 |
| |
Letecký snímek jezera Křenek
foto: V. Jesenský |
|
Geografický popis:
Obec Křenek leží v jihovýchodní části okresu Mělník, při
toku řeky Labe. Území obce tvoří niva řeky Labe s
množství starých labských ramen a meandrů a jejich
současných pozůstatků. Celé území je poměrně ploché
rovinaté, jedinou dominantou na severu je
Cecemínský
hřbet, od něhož se území postupně svažuje k pražské
kotlině. Podstatná část území obce Křenek je zemědělsky
obdělávaná.
Katastr obce sousedí s obcemi Kostelec nad Labem,
Ovčáry, Nedomice, Dřísy, Lhota, Borek a Záryby.
Urbanistické založení a vývoj
Podnes zachovaná kompozice obce Křenek je středověkého
původu.
Obec Křenek vznikla jako zemědělská a tržní obec a po
celou dobu své existence byla těsně spjata se
zemědělstvím a řemesly, které byly určujícími faktory v
celém jejím historickém vývoji.
Pravděpodobný vznik obce se odehrál kolem původní
okrouhlé návsi, dodnes dobře zachované.
Ves, původně založená jako okrouhlice, měnila postupně
půdorys zástavbou podél historické cesty do Ovčár, která
byla až do doby výstavby železničních tratí a nové
silnice "hlavní třídou" obce. Realizací nové silnice
jako nejkratší spojky k železniční zastávce se změnila
poněkud tvářnost sídla a započala novodobá výstavba na
volných plochách ve východní části obce.
Do roku 1930 se výrazně změnilo okolí obce napřímením
Labe, stavbou elektráren a jezů v Brandýse nad Labem a v
Kostelci nad Labem a částečným odvodněním labské nivy.
Ve druhé polovině 20. století se obec vyvíjela méně
dynamicky. V současnosti probíhá nová, převážně obytná
výstavba v prolukách v intravilánu obce. V labské nivě
vyrostlo několik rekreačních chat a koupaliště u starých
labských ramen.
Dosavadní vývoj bytového fondu svědčí o jeho trvalém
mírném úbytku. Dá se ale předpokládat určité zlepšování
standardu bydlení. Současně je v obci poměrně bohatá
nabídka ploch vhodných pro obytnou rodinnou zástavbu v
prolukách a na prozatím volných plochách. Případný
rozvoj podnikatelských aktivit má tedy zajištěno i
potřebné obytné zázemí. To vše je však závislé na
vybudování technické infrastruktury, která prozatím v
obci chybí.
Obec Křenek ve své současné podobě je územím poměrně
stabilním. Po roce 1970 počet obyvatel mírně klesal.
Výhledově lze předpokládat možnost mírné stabilizace v
důsledku zpomalení růstu spádových center, rozvoje
služeb a nabídky ploch pro obytnou výstavbu.
K 1.1.2011 měla obec Křenek
237 obyvatel s trvalým bydlištěm v
obci. |
|
|
|
Občanská
vybavenost:
Obec má nedostatečnou občanskou vybavenost, která je dána i její
velikostí a malým počtem obyvatel.
Obec Křenek není napojena na veřejný vodovod. Zásobování obyvatel
vodou je individuální z vlastních domovních studní. Otázka
na
napojení na vodovodní systém je řešena
v konceptu územního plánu.
Obec Křenek nemá kanalizaci. Splaškové vody u většiny nemovitostí
v obci jsou shromažďovány v žumpách
a vyváženy do ČOV. Plynofikace v obci není.
Veřejné vybavení, obchod a služby
Obecní úřad v Křenku funguje v nově zrenovované budově. Základní i
mateřská škola je ve Dřísech. Zdravotní středisko v obci není,
občané dojíždějí do spádových měst. Lékárna s pohotovostní službou
funguje v Brandýse nad Labech. Pošta je v sousední obci Dřísy.
Hřbitov přímo v obci není. Pohřbívá se na hřbitově ve Staré
Boleslavi.
Obec Křenek je z hlediska obchodu a služeb poměrně skromně
zařízena. Největší koncentrace provozoven obchodu a služeb je
v
prostoru návsi. Pohostinské provozy slouží v duchu lokálních
tradic. Obec zrenovovala budovu bývalé školy na "Obecní hospodu".
Ubytovací kapacity přímo v obci nejsou, v sezóně slouží k
ubytování kemp Kačer ležící u křeneckého jezera, které má velký
rekreační význam pro celou oblast.
Průmysl, těžba, stavebnictví, zemědělství
V katastru obce Křenek v minulosti probíhala těžba rašeliny. V
současnosti je tento prostor chráněn jako ekologicky cenná
lokalita, na které je vymezeno regionální biocentrum Křenek. Na
území katastru obce je registrováno ložisko štěrkopísků.
Místní stavební firmy mají spíše charakter živnostenských provozů.
Žádná výroba v obci Křenek nemá průmyslový charakter a ani v
budoucnu se s průmyslovými aktivitami v naší obci prozatím
neuvažuje.
Zemědělská výroba, především pěstování obilovin a zeleniny, je v
tomto regionu díky klimatickým a půdním podmínkám tradiční.
V
současné době hospodaří v obci na orné půdě větší množství
subjektů - soukromí zemědělci a zemědělské družstvo se sídly v
sousedních obcích. |
|
Vodní
hospodářství
Hlavním vodním tokem v katastru obce Křenek je řeka Labe.
Řeka původně široce meandrující v rozsáhlé nivě obtékala
mírně vyvýšený ostroh se zástavbou Křenku východně i
západně.
V první třetině 20. století byla napřímena a splavněna a
nyní je to regulovaný velký vodní tok s Labskou vodní
cestou. Jez se zdymadlem a vodní elektrárnou v Kostelci
nad Labem byl dostavěn v roce 1930.
Do oblasti vodních
toků náleží i vodní nádrže vzniklé těžbou rašeliny v Křeneckém luhu, kterými prochází Hlavenecký potok. Nádrže
a jejich okolí mají velký význam pro ochranu přírody.
Velký rekreační význam má křenecké jezero u Ovčár.
Původní
koryto řeky Labe
foto: RNDr.
Aleš Střecha
a http://mapy.atlas.cz |
 |
|
|
| |
Životní
prostředí
Jde o typickou krajinu přetvořenou činností člověka.
Rozhodujícím faktorem vytváření krajiny a životního prostředí
v této oblasti byla a je zemědělská výroba.
Nejzávažnějším zásahem do přirozených ekosystémů byla rozsáhlá
regulace a splavnění řeky Labe provedená postupně v první
třetině 20. století. Tento zásah otevřel možnosti využívání
vodní cesty, vodní energie a ochránil rozsáhlá území před
povodněmi.
Na druhé straně byl hlubokým zásahem do krajiny a v současné
době by byl v zásadě nepřípustný.
Na území obce se nenacházejí žádné skládky.
V obci není plynofikace a v blízkosti ani neprobíhá žádný
plynovod dopravující energetický plyn. Přes katastr obce
Křenek vedou dálkové kabely Českého Telecomu, a.s.. Dále vede
přes území spojový paprsek armády. Podle dostupných informací
procházejí územím dálkové kabely Ministerstva obrany.
Toto území patří do nadregionálního biokoridoru s břehovými
porosty lužních lesů, mokřin, luk a slepých ramen zbylých v
říční nivě po původním neregulovaném korytě řeky. Rozsáhlé
plochy biokoridoru jsou navrženy jako maloplošná chráněná
území.
Součástí nadregionálního biokoridoru jsou v této oblasti:
Křenek : velmi cenné mokřady, rašeliniště, zamokřené louky. Ve
vytěžených lokalitách vodní plochy, zbytek území mokřady a
nevyužívané louky. Cenná lokalita výskytu vzácných a
chráněných rostlin, vodního ptactva, obojživelníků a
bezobratlých, zejména hmyzu. Nejcennější část biocentra je
Křenecký luh.
Mokrá luka: Biocentrum zahrnuje nejklidnější jihozápadní část
lesních porostů u Křeneckého jezera. Jde o porosty vrb, olší a
topolů charakteru lužního lesa. V podrostu jsou keře, rákosiny
a třtinové porosty.
Výmoly: Vymezené funkční biocentrum - mokřadní společenstva,
nevyužívané vlhké louky a mokřady. |
|
| |
|
|
|
|
Doprava
Katastrální území obce Křenek má dvě hlavní dopravní osy:
Silnici druhé třídy II/331, která spojuje Mělník s Brandýsem na
Labem - Starou Boleslaví. Ve Staré Boleslavi se silnice II/331
napojuje na rychlostní komunikaci, která zajišťuje spojení mezi
hl. městem Prahou a Libereckou oblastí. Silnice přechází přes most
přes Labe v Kostelci nad Labem.
Silnice II/244 začíná severně od Líbeznic a končí v Byšicích.
Kromě výše uvedených silnic nadmístního významu tvoří silniční
kostru území obce ještě silniční komunikace III. třídy -
III/10158, která v Křenku slepě končí. Vede z Konětop přes Dřísy
do Křenku. Silnice je dovedena až k Labi, kde je hluboký brod k
pokračování silnice III/10158 na druhé straně řeky přes Záryby k
silnici II/101 z Brandýsa nad Labem do Kostelce nad Labem.
I když silnice pod
stejným číslem za řekou pokračuje, jedná se prakticky o slepé
ukončení, protože brod je překonatelný pouze pro speciální
vojenskou techniku.
Pozor
! Na některých mapách je zakreslen most, který ale neexistuje
! Most byl sice původně vyprojektován, ale nikdy nebyl
postaven !
Mezi obcemi Křenek a Záryby bylo zamýšleno v roce 1945
postavit most. Most byl vyprojektován a stavba připravena v
období II.světové války, nebyla však dokončena a téměř hotové
dílo bylo po válce rozebráno. V současnosti stavba již
nepřipadá v úvahu jak z ekonomických důvodů, tak ani občané
Křenku nepociťují potřebu přemostění. Do budoucnosti se pouze
plánuje výstavba pěší lávky přes Labe. |
Místo, kde byla v r. 1945 zahájena stavba mostu přes Labe
a který nebyl nikdy dokončen (pohled od Záryb) |
|
|
| |
Další dopravní
osou je železniční trať č. 072, v úseku Mělník - Lysá nad
Labem. Jedná se o elektrifikovanou trať státního významu,
která zasahuje do území jen okrajově. Trať leží z největší
části již mimo katastrální území obce. Pro obec má největší
význam blízké nádraží Dřísy a to jak pro osobní, tak i pro
nákladní dopravu.
Poslední dopravní trasou nadmístního významu je Labská vodní
cesta. Řekou Labe je vedena plavební dráha, která umožňuje
bezpečné míjení nákladních lodí s tlačným remorkérem.
V Křenku není žádná zvláštní dopravní vybavenost. Nejbližší
čerpací stanice pohonných hmot jsou ve Staré Boleslavi, v
Chrástu a v Kostelci nad Labem.
Počet autobusových spojů za poslední roky poklesl a lidé jsou
v čím dále větší míře odkázáni na dopravu vlastními
automobily. V obci je jediná zastávka autobusů v centru obce u
obecního úřadu.
Krajina kolem Labe je atraktivní pro pěší turistiku a
cykloturistiku. Prochází tady několik značených turistických
stezek. Největší význam ze značených cest má Polabská
cyklotrasa, která prochází územím podél pravého labského
břehu. |
|
| |
|
|
