Obecní úřad Křenek
Křenek čp. 23, 277 14  Dřísy
 tel./fax: 326 971 114
e-mail: obec.krenek@obeckrenek.cz

  
 


 

HISTORIE OBCE KŘENEK
 

 Historie obce

 Památky

        Pověsti z Křenku
 
Historický vývoj jména obce Křenek
 Křenek (lid. ten Křenek, v Křenku, do Křenku, křeneckej)
  • 1337 bona in Hlawen et Crzemk (-nik)
  • 1384 navigium prope Krzenik
  • 1436 cís. Zikmund zapisuje Spomyšl, Kramolsko, Chřeník křížovníkům z M. Strany
  • 1480 král Vladislav zapisuje ves Chřeník
  • 1654 Chrženík
  • 1682 14. října poprvé dnešní tvar Křenek v zápise matriky ve St.Boleslavi
  • 1714 Chrženek
  • 1788 Brandeis: Krženek von
  • 1854 úředně Křenek

První písemně doložené zprávy o obci Chřeník, dnes Křenek (obvyklý a nyní používaný tvar Křenek se poprvé vyskytuje v zápise matriky Staroboleslavské ze dne 14. června 1682), jsou z roku 1337, kdy jistý Janda z Hlavna a z Lysé daroval Křenek spolu s Kostelním Hlavnem Křížovníkům Svatomařským v Praze na Malé Straně.

Obec Křenek se v historických pramenech připomíná poměrně zřídka. Obec Křenek vznikla jako zemědělská a tržní obec a po celou dobu své existence byla těsně spjata se zemědělstvím a řemesly, které byly určujícími faktory v celém jejím historickém vývoji. Byla založena při brodu přes Labe, původně zřejmě ve formě skupiny dvorců na ostrohu mezi labskými meandry. Dodnes zachovaná kompozice obce Křenek je středověkého původu.

Původní obec se rozvinula okolo okrouhlé návsi, dodnes dobře zachované. Výstavba pak pokračovala podél původní historické cesty do Ovčár, která byla až do doby výstavby železniční trati a nové silnice hlavní třídou obce.

Přestože na území obce nejsou známy žádné archeologické nálezy, starobylé založení obce je vysoce pravděpodobné, protože sídelní struktura této oblasti je v zásadě stabilizována již od doby českého raného středověku, to je od 10. až 11. století. Mělnicko a Boleslavsko totiž patří k nejdříve a nejhustěji osídlovaným částem Čech.

Od počátku XVI. století již náležel Křenek k brandýskému panství. Dle Urbáře z roku 1651 bývalo ve vsi 13 poplatných gruntů, které byly vesměs poplatní robotou každý rok ze čtyř luk ke vsi náležejících (Panoš, Hluboká, Jamka nebo Kopanina a Ševid) „všechnu trávu na seno posekat, usušit, shrabat, do stodol svést a do stohů srovnat. Za to se jim každý rok platilo 2 kopy 10 gr. míš. a k tomu strava".
 
Po hospodářské a kulturní stránce získal Křenek otevřením Polabské dráhy r. 1873. Byla vybudována silnice jako nejkratší spojka k železniční zastávce Dřísy a začala novodobá výstavba na volných plochách ve východní části obce, čímž se podstatně změnila tvářnost obce.

Pěstování cibule, česneku, okurek, raných brambor a jiné zeleniny se sice připomíná již v 18. století, ale živořilo, bylo odkázáno pouze na pražský trh. Otevřením železničního spojení do Saska a severních průmyslových center Čech se rázem zdejší pěstování zeleniny zhodnotilo. Pěstitelé měli možnost svoji produkci vyvážet. Ve Všetatech a ve Dřísech se konaly pravidelně od června až do konce září dvakrát až čtyřikrát týdně veliké zeleninové trhy, na nichž to vypadalo jako na burze.
 

Historická fotografie železniční zastávky Dřísy
Historická fotografie návsi obce Křenek

Obec byla již v roce 1927 elektrifikována a to nákladem 72517 Kč, které byly uhrazeny státní subvencí ve výši 38450 Kč a zbytek obec hotově doplatila dražické elektrárně. Do roku 1930 se také výrazně změnilo okolí obce napřímením koryta řeky Labe, stavbou elektráren a jezů v Brandýse a v Kostelci nad Labem a částečným odvodněním labské nivy.

Ve 2. polovině 20. století se obec vyvíjela méně dynamicky. V současnosti probíhá nová, převážně obytná výstavba v prolukách v intravilánu obce. V labské nivě vyrostlo několik rekreačních chat a koupaliště u starých labských ramen. Významný je rovněž vznik známého křeneckého jezera na místě bývalé pískovny.

V obci Křenek nikdy nebyl kostel, dochovaly se jen křížky. Původně byl Křenek přifařen do Kostelce nad Labem, ale již od roku 1651 byl přifařen do Staré Boleslavi (i když zádušní platy šly do Kostelce ještě na počátku 18. století).
Školou náležel Křenek také do Staré Boleslavi. V roce 1895 byla zřízena samostatná škola ve vlastní budově.


Historická fotografie školní budovy v Křenku

Po II. světové válce se zde vyučoval 1.- 5. ročník, do dalších ročníků se chodilo do Kostelce nad Labem a později do Všetat.
V Obecní škole se vyučovalo až do r. 1973, kdy byla škola pro malý počet žáků uzavřena. Od té doby chodí děti do Dřís. Starší děti pokračují ve škole ve Všetatech a ve Staré Boleslavi.

Nevyužitá budova Obecní školy byla v roce 1998 zrestaurována a přestavěna na Obecní hospodu. Ta byla slavnostně otevřena 1. července 1999.

V letech 1987 - 89 byla v akci „Z“ postavena budova Smíšeného zboží. Nachází se naproti Obecní hospodě při státní silnici. V roce 2000 nechala obec opravit budovu Obecního úřadu a Hasičskou zbrojnici, která stojí vedle. V obci jsou činné čtyři společenské organizace (dobrovolní hasiči, červený kříž, myslivci a baráčníci).

Jako zajímavost uvádíme, že v roce 1952 bylo založeno JZD - postupně vznikl mamutí kolos (pod názvem JZD XV. sjezdu KSČ Dřísy), který v osmdesátých letech 20. století sdružoval 21 vesnic s celkovou plochou přes 7000 ha. JZD patřilo k největším v republice.